Jak jsem rostla

Jak jsem rostla

Už jako malá jsem byla nesmírně zvídavá.

Chtěla jsem všemu porozumět. Ne v tom smyslu, že bych byla šprt nebo tak něco. Měla jsem (a stále mám) touhu rozumět věcem: jak fungují, co způsobuje to a to. Není to o tom, že bych se tyto informace potřebovala naučit a na znamení je začít papouškovat.

Nejvíc mě fascinoval vesmír. Byl taaaak velký a záhadný. Hvězdičky na mě svítily a já čekala, až bude nějaká padat, abych si mohla něco přát. Byl tu jenom pro mě. Vyptávala jsem se na planety, galaxie a nejvíc se bála černých děr. Že nás jednou sežerou, představovala jsem si, jaké to uvnitř asi bude a co se s námi stane. Táta mi řekl, že prostě umřeme.

Další otázka byla nasnadě: co s námi bude, až umřeme?

Narážela jsem na to, že mi odpovědi dospělých nestačily. Nějak jsem věděla, že to, co říkají, není ono. Není to celé, nebo to je jinak, ale nikdo mi nedokázal dát uspokojivou odpověď a tak jsem to nechala po čase být.

Odpovědí mi mělo být: „NIC. Po smrti nic není. Temno, tma, nic.“

… No …, tak to přeci nejde, ne, aby nic nebylo… To mi hlava nebrala. Teď už vím, že jsem hluboko v sobě cítila pravdu a ať si kdo říkal, co říkal, věděla jsem, že je to jinak.

V průběhu doby strávené v systému školství, MŠ počínaje, se moje otázky začaly vytrácet. Začala jsem vstřebávat informace, které mi nabízela učebnice. Ve volném čase jsem tvořila. Milovala jsem papír. Vytvořit z papíru cokoliv bylo moje. Papír mě doslova pohltil, byl to krásný fantazijní svět, kde můžete stvořit naprosto všechno.

I na tuto svojí zálibu jsem časem zapomněla. Semlely mě povinnosti. Na střední škole, asi tak ve druháku, jsem si jednou rozpomněla – když jsem se nudila a nebyl poblíž nikdo s kým „jít ven“. Vzala jsem si papír a začala malovat. Zjistila jsem, že mě to pořád baví. Jak jsem se vrátila k této zálibě, začala jsem se vracet i do období svých všetečných otázek. A jelikož období svého života ve školách vnímám spíš negativně, dokonce až jako období temna, tak nastal zlom.

Něco ve mně říkalo, že to není všechno, není to celé. Jako ty odpovědi na to „Co bude potom?“. Tak začala moje cesta hledání. Zatím hledání něčeho, vyššího smyslu, lepšího života. Teď už vím, že to byla klikatá cesta k sobě. Měla i pár odboček, občas byla zmatená nebo urputná. Byla to ale cesta a díky ní jsem dnes tam, kde jsem.book

Kam až mě zavedla?

Dnes jsem terapeutem Metodou J.I.H.®, která byla na počátku netušenou špičkou ledovce a přesně taková je – skrývá v sobě možnosti, o kterých ani nevíte, že je můžete použít. Objevují se postupně, jako ta kra, která je skrytá pod hladinou.

Tahle moje cesta trvala cca 5 let. Prošla jsem na ní desítky kurzů, ale z každého jsem si vzala jenom část. Když jsem chtěla použít to, co jsem se naučila jako celek, tak to bylo příliš složité. Většinou to vyžadovalo nahlédnout do skript a to mě po čase přestalo bavit. Skripta tak končívala v šuplících. Někdy jsem je ani neprošla celá.

Malý výčet kurzů, kterými jsem prošla (a na které si vzpomínám):

  • Reiki I a II,
  • EFT – základní kurz,
  • Zákon přitažlivosti,
  • Masáže – Dornova metoda, 2 kurzy,
  • Silvova metoda (využití stavu alfa),
  • Bezhlavá cesta,
  • Automatická kresba – Eva Motyčková, několik různých kurzů (tato mě obohatila nejvíc z kurzů tohoto seznamu),
  • Cvičení: 3 roky Jóga v denním životě, 3 roky Taoistické Tai-chi (ani v tom jsem se po čase necítila dobře).

Z kurzů Metody J.I.H.® jsem prošla:logo JIH NOVÉ

  • Kreslení pravou a levou hemisférou
  • Automatická kresba diagnostická
  • Škola života – Škola lidství a hojnosti I
  • Několik přednášek a přednáškových víkendů v Myškově mlýně
  • Škola pro budoucí terapeuty
  • Intuitivní kreslení
  • Plán úspěchu 2016
  • Lektorský kurz – Cvičení přirozeností těla a mysli: CPT-M

Z výčtů je vidět, že dřív jsem hledala v různých směrech, v různých kurzech, u různých učitelů. Když jsem ale objevila něco, co funguje (ač je to tak jednoduché, že to hlava až nebere), zůstala jsem u toho. Protože to obohatilo můj život. Spíše než obohatilo, tak zjednodušilo, ale o tom někdy příště.

Už v průběhu všech těchto učení jsem věděla, že chci jednou také pracovat s lidmi. Učit je, být jim směrovkou v jejich životě, rozsvěcet v nich světýlka života. To mě dovedlo až sem – k terapeutovi J.I.H.®

Kam mě to zavede dál, se ráda nechám překvapit. 😉

Klára Doležalová

Klára je certifikovanou terapeutkou Metody JIH®, lektorkou projektu Škola života a CPT-M: Cvičení přirozeností těla a mysli. Ze svých vlastních projektů se věnuje bytí v přítomnosti a uvádění života do lehkosti - u sebe i svých klientů. :-) #PřítomnéBytí

Komentáře

  • Nejnovější příspěvky

  • Archiv

  • Autorka článků

  • Přítomné kartičky – dárek pro vás.

    Létají vám myšlenky všude možně a nedaří se vám je zkrotit? Přítomné kartičky vás pomohou vrátit do »TADY & TEĎ«.

  • Prohlédněte si katalog TianDe.

    Kosmeceutika a produkty pro zdraví podle tradiční čínské medicíny. Prohlédněte si v katalogu všechny produkty.